Proč dostatek není hojnost

Proč dostatek není hojnost
Konstelace peněžních přesvědčení
Text: Jan Bily (www.janbily.cz)

Slovo "dost" je jedním z oněch podivných výrazů s dvojakým významem. "Mít dost peněz" znamená sice, že netrpíme nouzi. A přeci v této větě cosi zůstává otevřeno. Slyšíme zde, že nám peníze stačí - ale na co, k čemu? A hlavně - jak dlouho? Na druhé straně je toto slovo používáno v omezujícím významu. Pokud vám někdo nalévá šálek čaje a vy mu řeknete "Dost!", znamená to, že už více nechcete. Ještě větší omezení slyšíme z úst otce, který okřikne zlobivé děcko: "A dost už!" Dostatek tedy není opak nedostatku, ale tvoří pouze jakýsi limit, hranici, označující konec území nouze. Pokud bychom chtěli vykročit za limit dostatku, potřebujeme hojnost, přebytek. A teď si představte situaci, kdy někomu vysvětlujete, že máte přebytek peněz. Vsadím se, že víc než devadesát procent lidí bude mít při této větě podivný pocit. Přebytek financí je pociťován jako nemorální, ohrožující, zakázaný.

Ačkoliv si téměř každý z nás na vědomé úrovni přeje víc peněz, jsme velice často limitování naším finančním podvědomím. To v sobě střádá vše to, co o penězích slyšelo, co se traduje v rodině, co nám ať už verbálně nebo nonverbálně sdělili naši blízcí, když jsme byli malí. Právě tady, v podvědomí, se tvoří takzvaná peněžní nebo finanční přesvědčení, která nás pak celý život ovládá. Stane se jakýmisi návykem, který nám říká "to nepotřebuješ", když ve výkladní skříni spatříme něco hezkého, tvrdí, že "velké peníze mají jen gauneři", nebo nám namlouvá, že na to, abychom mohli požadovat jistý plat, prostě (ještě) nejsme tak dobří.

Finanční přesvědčení ovšem nesužují (zde by se dalo napsat také "nezužují") jednotlivé osoby. Mnohdy se dají vypozorovat i přesvědčení, ovládající celé firmy ("abychom přežili, je nutné opravdu těžce pracovat", nebo "k přežití potřebujeme neustálý růst"). Pokud jsme ovládáni naším přesvědčením, nejsme opravdu svobodní, nejsme schopni, o našich financích rozhodovat "rozumně". Možná, že skutečně nepotřebujeme tolik peněz, že nám stačí málo k tomu, abychom byli v hojnosti. To ovšem nemůžeme zjistit až do chvíle, než se přesvědčení, které funguje jako filtr ve vnímání, zbavíme.

Jak se však zbavit něčeho, co vězí v našem podvědomí a čeho si tedy ani nejsme vědomi? A pokud si toho, na základě vypozorovaných reakcí v určitých situacích, všimneme, jak se zbavit návyku, který se vytvořil hluboko v našem dětství, nebo který jsme převzali z našeho rodinného systému? Existuje jistá metoda osobního rozvoje, která pracuje právě s převzatými rolemi, zděděnými osudy a nedořešenými událostmi v rodině. (A nejen v rodině - i ve firmách, organizacích a všude tam, kde se jedná o dynamické systémy). Touto metodou jsou systemické, nebo také rodinné konstelace.

"Konstelace" se již přibližně dvě desetiletí šíří nejen v oblasti terapie, ale i osobního rozvoje, firemního poradenství, koučinku, mediace a dalších "konzultantských" služeb. Je to zážitková, holistická (celostní) metoda, spočívající v postavení modelu rodinného systému (nebo také firmy, organizace atd.), a to buď za pomoci figurek, nebo lépe skrze spoluúčastníky konstelačního semináře. Ve speciálním druhu konstelací, ve "finančních konstelacích" jde především o dešifrování našich přesvědčení, o vypátrání jejich původu a o uznání a uctění našich předků, jejichž osudy stály na začátku předaných přesvědčení. Teprve tehdy, až pochopím a uctíme původ našich převzatých "návyků", když prožijeme, že tehdy, u jejich zrodu měla tato přesvědčení reálný podklad a my je pouze převzali, můžeme se od nich osvobodit.

Další informace o konstelacích a termíny seminářů na www.konstelace.info